Home » Láska » Láska pramení z dětství

Láska pramení z dětství

Láska je nejdůležitější a nejmocnější cit v životě člověka. Všechno zlo může být překonáno pouze láskou, leč je to vyčerpávající cesta. Láska začíná v našem srdci jako pramínek citů, který do nás vloží ten, kdo nás počne, zrodí a kdo nás vychovává. Jako malé děti nemůžeme ovlivnit cit, který nás obklopí, můžeme být pouze rádi, pokud to je cit vřelý, čistý a obohacující. Když dospíváme, můžeme si už vybírat s kým se přátelit, s kým se mít rádi a jakým lidem ve svém okolí dát přednost. Pokud cítíme harmonii, sympatie, pozitivní energii, tak otvíráme naše srdce těm, kteří jsou nám blízcí a získají naší důvěru.
Otec a miminko
Tyto pocity jsou velmi citlivé a někdy i kolísavé. Můžeme cítit plusové či mínusové vibrace vůči druhým, takže můžeme s těmi pocity a vjemy pracovat. Utřídit si koho mít nablízku a koho raději dál,  komu sdělit naše křivdy, bolesti a komu ne. Od koho se raději držet dál, protože cítíme neharmonii. Pokud budeme soudit podle vnitřního radaru, který má každý z nás, jistě svého přítele i nepřítele je možné rozpoznat. Když mám rád lidi, přírodu, tento svět, jsem svým přístupem k okolí spravedlivý, upřímný, ale i pozorný a jednám dle slušných pravidel, mělo by to být v životě jednodušší. S láskou v srdci lze být i příkladem druhým.
Pár na lavičce
Pokud se usmívám, přijímám okolí s pozitivním a konstruktivním myšlením, stabilní v citech a pevně věřím v pozitivní myšlení je to ten dar, který je dobré rozvíjet dál. V životě se potkáme s mnoha nástrahami, které nás mohou stáhnout do negací, mohou nás ovlivnit, znehodnotit, dostat nás do smutku i velkých problémů. I tímto si, ale musíme projít, protože naše životní cesta není jen procházka růžovou zahradou. Věřím tomu, pokud člověk neztratí víru a má své city pod kontrolou – je vždy cesta. Je dobré si vypěstovat dobré rodinné zázemí, společenské, přátelské ovzduší, kdy se můžeme na některé lidi kolem sebe spolehnout, dávat jim oporu, podržet je, když je potřeba a oni se pak stávají zase berličkou nám při klopýtnutí a pádech, které jsou v životě nepředvídatelné. Víme, že tento svět je krásný a vše na něm bylo stvořeno pro nás, počítá se s námi i do budoucnosti, že tomuto světu také něco předáme. Tento povznášející cit jako je láska, vkládáme do svých dětí, do našich přátel, okolí, světa. Tak můžeme přispět i my do soukolí běhu času na naší planetě. Lásku pocítíme nejvíc,  když se zamilujete do svého partnera, který Vaše city opětuje. Stav, kdy se cítíte absolutně šťastný. To co se děje ve vás je tak moc energii, chemie, která má tolik pozitivní síly, že nemůžete ani uvěřit, že je to možné. Věřit druhému bezmezně, milovat ho je to nejkrásnější na světě co můžeme zažít. Vědět, že ten vřelý cit dostáváme, ale i předáváme je pocit, který je trvale obohacující. Věřme si, důvěřujme, milujme. S láskou je život věčný.

Posted in Láska