Pražský okruh uleví statisícům Pražanů

Nově otevřený jižní úsek uleví především Barrandovu, výrazně zkrátí tradiční kolony aut na Barrandovském mostě a odlehčí podstatné části Jižní spojky. Přesto i nadále bude přes město proudit tranzitní doprava směřující od západu na sever a severovýchod. Příčinou je chybějící severozápadní část okruhu mezi chomutovskou R7 u Ruzyně a D8 u Březiněvsi. Již léta je také neradostným faktem, že mezi pražským Mostem barikádníků (Holešovice-Troja) a nejbližším dalším silničním mostem nacházejícím se až v Kralupech nad Vltavou chybí další kapacitní silniční přemostění.

Boj o dokončení severozápadní části pražského okruhu od Ruzyně pod Suchdolem a přes nový vltavský most na Březiněves vedeme již mnoho let. V územních plánech je tato stavba dokonce již od dob první republiky, je s ní počítáno v nejrůznějších územně-plánovacích dokumentech, což musel vědět i každý, kdo v blízkosti stavěl. Pokud by už byla touto dobou podle původních plánů hotová, značně by se ulevilo statisícům obyvatel žijících v Praze 6, ale i na sedmičce a osmičce. A možná nemusel být tak nahonem jako náhrada za chybějící vnější okruh budován tunel Blanka. Ten byl zvolen jen jako nejméně špatné řešení mezi ještě horšími v rámci vnitřního městského okruhu, aby na severozápadě Prahy bylo alespoň něco.

Pomoc při prosazení dostavby severozápadní části vnějšího okruhu je jedním z hlavních úkolů pro nového senátora, chce-li si zasloužit důvěru obyvatel šestky. Nebude to jednoduché, zvlášť v době úsporných škrtů a pokračujících sporů s odpůrci stavby.

Odpůrci stavby získali na svou stranu i středočeského hejtmana Davida Ratha, který spolu s nimi dává přednost severní variantě trasy okruhu. Lze pochopit, že jemu by se více líbil středočeský (tzv. velký aglomerační), než pražský okruh, ale na druhé straně platí i to, že čím dále bude okruh od města, tím méně jej budou pražští řidiči využívat a metropoli se tak neuleví. Severní trasa je na rozdíl od té jižnější pouhou čárou na mapě, bez opory v územních plánech. Ani středočeské obce a jejich obyvatelé, kterých by se tato hypotetická varianta na severozápadě dotkla, nebudou asi zrovna skákat radostí. Stejně jako u jižní varianty se vyrojí řada ekologických či občanských protestních iniciativ.

Situace je nepřehledná. Zvláště poté, co Nejvyšší správní soud letos na jaře zrušil část Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy, schválených usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy - vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšné stavby s označením „Pražský okruh (SOKP), úsek Ruzyně - Březiněves".  Nejen odpůrci stavby či ekologové, ale také chyby a nedůslednost odpovědných úředníků a  činitelů tedy mohou za dlouholeté průtahy.

Jako dopravní inženýr znalý teorie proudů však vím, že dříve či později severozápadní část okruhu bude muset být vybudována. A to s největší pravděpodobností právě v jižní variantě. Severní se sice teoreticky o něco málo levnější, ale zase dává menší smysl a užitek z dopravního hlediska. Zjednodušeně bychom to mohli přirovnat k proudící vodě, která si hledá cestičky. Můžete jí stavět do cesty překážky či přehrady, ale stejně je nakonec přeteče nebo obteče. Když budete přehrazovat na nevhodných místech můžete napáchat více škody, než když necháte vodě (dopravě) volný průtok.

Absence severozápadní části okruhu s novým přemostěním Vltavy dennodenně postihuje dohromady stovky tisíců obyvatel Prahy 6, 7 a 8 i dalších okolních čtvrtí. Jejich tlak na několik tisícovek odpůrců bude s časem jen narůstat, což je skoro fyzikálním zákonem. Vzájemné obviňování, obstrukce i naschvály z obou stran však musí jít stranou. Je třeba se věcně domluvit na tom, jak nevyhnutelnou i nezastavitelnou stavbu učinit přijatelnější pro jí přímo dotčené obyvatele. Jaké zvolit podmínky, stavební postupy či kompenzace. Bude to samozřejmě drahé  a  zdlouhavé, ale ne tolik jako pokračování současného neutěšeného stavu.

Další informace také na http://www.okruhprahy.cz
Zajímavé video-vizualizace jednotlivých úseků na
http://www.okruhprahy.cz/jednotlive-stavby/ruzyne-suchdol/videovizualizace